logo TyfloCentrum.cz - odkaz na úvodní stranu|

TyfloCentrum.cz

rozcestník společností poskytujících služby zrakově postiženým v jednotlivých krajích


Aktivity - > Studijni cesta do Dánska - > Putování do Kodaně

Putování do Kodaně

Institut pro nevidomé v Kodani

Druhý den jsme jeli poprvé do Kodaně. Institut pro nevidomé v Kodani je postaven v obdobném duchu jako domov pro nevidomé ve Vejle - plošně rozsáhlá budova, jen jednopatrová. Kdybychom ji celou prošli, nachodili bychom při tom 4 km. V letech 1968 až 1987 zde byla škola pro nevidomé, po roce 1987 proběhla transformace na tento Institut pro nevidomé. Paní Susan Green nás uvedla do celé problematiky Institutu a celý objekt nám ukázala na velkém dřevěném rozkládacím modelu, který běžně slouží pro nové klienty k prvnímu seznámení s prostředím. Institut má 3 velká oddělení.

Oddělení pro později osleplé, v jehož rámci se starají se i o nevidomé z Faerských ostrovů, Islandu a z Grónska. Přijímají klienty s vízem 6/60 a horším. Oddělení má 20 - 25 klientů, kterým je poskytnuta komplexní rehabilitace. Nově osleplí klienti se mohou rozhodnout mezi invalidním důchodem či rekvalifikací.

Vzdělávací centrum je zaměřeno na pracovní uplatnění nevidomých v Dánsku. Pořádají se zde kurzy hlasového vysílání (zvukař), kurzy hudby (konzervatoř), kurz pro telefonisty (i prodej po telefonu), tkalci a jiné ruční práce, maséři. Součástí jsou i tzv. JOB kluby, kde se klienti učí telefonovat, psát žádosti a životopisy, pracují s konzultantem přes pracovní uplatnění. Kurzy jsou intenzivní, tj. každodenní. Příklady délek kurzů: masér 1,5 roku, tkalci až 6 let, učitel hudby 1 rok absolvuje zde, pak pokračuje ve studiu na běžné škole (konzervatoř). Kurzy jsou ukončeny zkouškami a klient obdrží certifikát o absolvování.

Opět k dispozici model střediska nejen pro návštěvníky ale i pro výuku v Institutu pro nevidomé v Kodani (v popředí Karel Kurland, Petra Černošková, v pozadí Honza Příborský, Květa Nejezchlebová, Jirka Mayer)   Vstupní chodba do institutu, vlevo klec s ptáky, vpravo na stěně pro hmatové vnímání   Institut pro nevidomé v Kodani - pohled na budovu

IT centrum

Provádí zde výběr pomůcky a píšou doporučení pro místní úřady, pak následuje zaškolení. Délka kurzů není specifikována, učí se ve skupinách s maximálně 5 klienty z řad studentů a pracujících, obvykle probíhá 2 - 3 dny v týdnu.

Institut má velmi dobrou spolupráci s místní klinikou, součástí Institutu je tzv. rychlý servis, který je v kontaktu s nemocnicemi. Spolupracují se sítí konzultantů Dánské asociace, takže i když klient nenastupuje u nich, kontakt obdrží konzultant. Je tu i možnost věnovat se nevidomým cizincům, kteří se chtějí naučit dánsky.

Při nástupu klienta do Institutu proběhne vstupní pohovor, na jehož základě se stanoví, jaké služby budou klientu poskytnuty, podle podmínek, v nichž klient žije v přirozeném prostředí. Klienti za služby neplatí, jejich provoz hradí místní úřady. Jednou za měsíc se dolaďuje individuální program klienta. Mají tu kurzy i pro rodinné příslušníky, např. pro děti, které mají nevidomé rodiče.

Zajímalo nás, jaký je rozdíl mezi tímto institutem a oněmi regionálními rehabilitačními centry (jedno z nich jsme navštívili v Odense). Paní Susan nám vysvětlila, že Institut má podobný rehabilitační program jako ta regionální rehabilitační centra, ale jejich klienti v Institutu také bydlí. Rehabilitační program Institutu je intenzivnější a klienty zde také rekvalifikují. Dá se tedy říct, že Institut je pobytový a regionální rehabilitační centra ambulantní. Při regionálních centrech třeba nepracují psychologové, v Institutu ano.

Počítače pro nevidomé

Před 6 lety si Dánové prosadili používání jednoho programu pro nevidomé - odečítač Jaws a jednoho programu pro slabozraké - softwarová lupa ZoomText. Tvrdí: "jsme malá země". Při představě, co naši instruktoři musí zvládat, jsme si museli alespoň v duchu přiznat, že na tom něco je. Když jsme se zajímali o braillské terminály, znají je v Dánsku, ale nejrozšířenějším zařízením tohoto typu je Braille Lite 40 od Blazie Engineering, který samostatně slouží jako přenosný zápisník a s připojením na počítač jako braillský terminál. Tento způsob zde zvolili kvůli příspěvkům na tyto pomůcky. Starají se o to, aby se tu nešířily jiné SW a jiná zařízení. Neustrnují ale, testují jiné pomůcky, ale než se začnou doporučovat, musí být tyto pomůcky opravdu výhodné. Žadatel přispívá 50% na samotný počítač, na speciální software a skener obdrží příspěvek. Klient si může vybrat dodavatele samotného počítače, ale jak v Institutu tak v regionálních rehabilitačních centrech využívají služeb jedné ověřené firmy. Do počítače, který si klient zvolí, je v Institutu (v regionálním rehabilitačním centru) nainstalován speciální software. Existují 3 skupiny žadatelů: pracující, studenti a ostatní. Pracující a studenti mohou žádat o PC se speciálními programy dle potřeby, ostatní jen jedenkrát celé PC. Existuje však nový zákon, ale ještě nevědí, jak bude aplikován pro opakované žádosti studentů a pracujících. Existence nové verze programu nebo potřebná repase sama o sobě není důvodem příspěvku, nutné opět zdůvodnění a doporučení. Existuje zde také problém s rozdílnou úrovní klientů.

B.O.S. (Blindes Oplysningsforbund i Storkobenhavn) - večerní škola pro nevidomé v Kodani

Organizuje volnočasové kurzy: koncerty, plavání, košíkářství, tkalcovství. Kurzy jsou určeny pro starší klienty, probíhají 2x týdně po dobu 10 týdnu. Obsah školení: nácvik hmatového vnímání, včetně čtení braillu, používání kazetového magnetofonu, nácvik vlastnoručního podpisu, nácvik psaní všemi deseti na psacím stroji či klávesnici, rukodělné činnosti, kterým se věnovali před oslepnutí, vaření a stolování, nácvik denních činností - poznávání hodin, mincí, bankovek, používání telefonu a mobilu, třídění prádla před praním, nácvik mobility a také rozpoznávání různých orientačních prvků na ulici (dveře, semafory). Součástí činnosti jsou besedy s medikem nebo lékařem, o pomůckách, psychologii slepoty včetně vztahu v rodině a na pracovišti, o záležitostech cestování dopravními prostředky, o tom, jak si zařídit telefonní stanici, o otázkách možností využití asistentů, posilování a udržení se v kondici (bazén, tandemy atd.), o službách optika. Placení jsou z Asociace a z místní samosprávy. Přispívá i vláda. Spolupracují s Institutem pro nevidomé - exkurze. Pořádají také tréninkové kurzy pro rodinné příslušníky. Rodinní příslušníci se učí, jak se chovat k nevidomému, jak jej vodit, jak se mu nevnucovat. Strukturou služeb nám připomínalo služby oblastní odbočky v Arhusu, pravděpodobně s rozsáhlejší nabídkou pro klienty z hlavního města.

Předchozí strana  Úvodní strana  Další strana


Dotují nás


Dotazy

pro region


Doporučujeme


Dobrovolnictví

V našich organizacích přijímáme dobrovolníky pro osobní asistenci nevidomým lidem.

Veškeré připomínky k těmto stránkách zasílejte na adresu info@tyflocentrum.cz Pokud chcete kontaktovat konkrétní TyfloCentrum, použijte v menu odkaz na konkrétní organizaci a zde si zjistěte kontakt přímo na vybrané TyfloCentrum.
K jakémukoliv užití textů a obrázků, uveřejněných na tomto serveru, je třeba souhlas provozovatele.
Prohlášení o přístupnosti © SONS ČR a TyfloCentrum Brno, o.p.s. 2002-15