TyfloCentrum.cz

rozcestník společností poskytujících služby zrakově postiženým v jednotlivých krajích

Co je to TyfloCentrum?

Základ slova pochází z řeckého TYFLOS - slepý. TyfloCentrum představuje místo, kde se schází nevidomí a slabozrací lidé a kde nacházejí pomoc při svém nelehkém údělu.

Základ TYFLO se používá ve speciální pedagogické disciplině, která se zabývá rozvojem, výchovou a vzděláváním zrakově postižených, Tyflopedie. Věda, která zevšeobecňuje to, co přinášejí různé vědy k otázce života člověka s poškozením zraku i jeho důsledky se nazývá Tyflologie.

před rokem 1989

V České republice se tento základ slova poprvé použil již v osmdesátých letech 20. století. Při tehdejším Svazu invalidů vzniklo pracoviště zvané Tyflokabinet, které bylo prvním pracovištěm předvádějícím kompenzační pomůcky pro zrakově postižené u nás. Společnost nevidomých a slabozrakých v ČR (1990 - 1996) si toto pracoviště ponechala a v devadesátých letech zřídila několik regionálních odboček. Svaz invalidů také vydával odborný časopis Tyflologické listy, které redigoval prof. Ján Jesenský, CSc. V 90-tých letech se jejich realizace ujal Tyfloservis.

1989 - 1996

V prosinci roku 1989 vznikla Česká unie nevidomých a slabozrakých ČR (1989-1996), první nezávislé občanské sdružení nového typu. V roce 1991 zakládá Tyfloservis - první odborné středisko, které na profesionální úrovni začalo poskytovat kromě poradenství a zácviku práce s kompenzačními pomůckami denní potřeby především terénní základní sociální rehabilitaci později osleplých občanů České republiky (poskytuje dodnes ve všech krajích). Česká unie nevidomých a slabozrakých položila základy k dalším profesionálním službám pro nevidomé (výcvik vodicích psů, odstraňování architektonických bariér, služby spojené s využitím výpočetní techniky - pomůcky založené na bázi PC, Internet pro nevidomé, knihovna digitalizovaných textů, sociálně právní poradenství, podpora integračních aktivit lidí se zrakovým postižením, asistentské služby, rekvalifikace, prodejnu Tyflopomůcek).

1997 - 2000

Po sjednocení obou organizací v roce 1996 jejich nástupkyně Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR vytvořila komplex odborných služeb a předpona TYFLO se objevila v názvech některých odborných středisek (Tyfloservis, Centrum tyflotechnických pomůcek, Prodejna tyflopomůcek). Sjednocení hnutí zrakově postižených mělo rozhodně velký význam pro metodickou část práce odborných služeb a pro vyrovnávání rozdílů mezi regionálními pracovišti.

po roce 2000

Postupné vyčleňování odborných služeb ze struktury Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých vlastně započalo již v roce 1998, kdy byla ze struktur SONS vyčleněna raná péče a vzniklo nové občanské sdružení Společnost pro ranou péči. V roce 2000 se Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých v návaznosti na změny v územně správním uspořádání státu a samosprávy rozhodla zahájit postupné osamostatňování dalších odborných služeb. Vedle Tyfloservisu, celostátně působící obecně prospěšné společnosti, provozující 12 regionálních pracovišť a Pobytového rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina, o.p.s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých založila v některých krajích první krajská střediska sociálních služeb pro nevidomé a slabozraké s názvem TyfloCentrum, která mají kompletovat a rozšiřovat nabídku služeb pro nevidomé a slabozraké, zavádět služby nové podle regionálních poměrů a potřeb. Pro jasné rozlišení je součástí názvů TyfloCenter i jméno krajského města, např. TyfloCentrum Brno, TyfloCentrum Olomouc, TyfloCentrum Ostrava, TyfloCentrum Plzeň, TyfloCentrum Karlovy Vary. Jako právní forma byla zvolena také obecně prospěšná společnost. V roce 2002 následují TyfloCentra v dalších krajích: TyfloCentrum Praha, TyfloCentrum Hradec Králové, TyfloCentrum Ústí nad Labem a TyfloCentrum Zlín. V roce 2003 je transformace odborných služeb dokončena založením posledních krajských středisek: TyfloCentrum Liberec, TyfloCentrum Pardubice, TyfloCentrum Jihlava.

Vývoj, který vedl ke vzniku těchto TyfloCenter si můžete prohlédnout na schématu Od dobrovolníka k sociálnímu pracovníkovi a instruktorovi speciálních dovedností.